Poslední dva ročníky festivalu Academia Film Olomouc nabídly pandemické situaci navzdory možnost zhlédnout desítky jedinečných populárně-vědeckých dokumentů online na platformě watchandknow.cz. Díky Prague Science Film Festu ovšem budete mít možnost zhlédnout ty nejlepší z nich také na plátnech pražských kin Edison Filmhub a Přítomnost! Přečtěte si zde o tematickém rozptylu filmů, které představují naprostou špičku v současné filmové popularizaci vědy.
Cenu za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film i cenu studentské poroty si na posledním AFO vysloužil dokument Poslední artefakt. Režisér Ed Watkins a režisérka Jamie Jacobsen v něm reflektuje redefinici metrického systému, ke které došlo v roce 2018. Spolu s filmem se můžete zamyslet nad tím, nakolik je náš život ovlivňován konstrukty a systémy, kterými si jej usnadňujeme. Velký ohlas vzbudil také celovečerní debut režiséra Emmanuela Cappellina Když už víš. Osobní odysea režiséra je zároveň portrétem generace trpící enviromentálním žalem, který ji pudí ke snaze zvrátit blížící se klimatický kolaps.
Čestné uznání mezinárodní poroty si za 56. ročník AFO odnesl snímek In Silico Noaha Huttona věnující se snaze neurologa Henryho Markama replikovat funkce lidského mozku prostřednictvím počítače. Studentská porota naopak ocenila čestným uznáním dokument Národ CBD. V tomto případě jde o důkladný vhled do historie látky obsažené v konopí, která nemá intoxikační účinky, ale naopak má řadu pozitivních účinků pro lidské tělo, které vedou k jejímu hojnému využívání pro medicínské účely.
Vysoce palčivému tématu se věnuje Zakódovaný bias. V něm počítačová vědkyně Joy Buolamwini učiní šokující objev – stále rozšířenější biometrické kamerové systémy na rozpoznávání obličejů v sobě mají zakódovaný předsudek. Mají problém s identifikací ženských obličejů a tváří tmavé barvy pleti. Od tohoto inherentního rasismu moderních sledovacích technologií se dokument skrze plejádu aktivistů a odborníků odráží k zamyšlení nad tím, jaké jsou limity zařízení, které jsme vytvořili. A kde jsou hranice, na které končí snaha o zajištění bezpečnosti občanů a začíná Orwellova totalita.
Hard science podívanou představuje dokument Horizont poznání. V něm se komplexním způsobem tematizuje lidské vědění o černých dírách na základě prvního obrazu tohoto vesmírného útvaru, který k veřejnosti doputoval v roce 2019. Rudá nebesa je dokument, u kterého po přečtení prvních řádků synopse dostanete pocit, že půjde o vědeckou verzi Love Islandu. Uzavřený dům na Havaji nicméně není dějištěm vztahových pletich, nýbrž se zde simuluje prostředí Marsu. NASA experiment se konal několikrát a skrze záběry jedné z expedic máte jedinečnou příležitost sledovat, jak se sbírají data nutná pro zjištění, co je nutné pro přežití na rudé planetě. Do měkčí části vědeckého bádání se dostaneme s filmem Za záchranou jazyka. Estonský dokument vypráví o posledním mluvčí jazyka mandan, Edwinu Bensonovi. Film je cenným zdrojem materiálu pro všechny, které zajímá lingvistika, navíc představuje také hlubší zamyšlení nad důležitostí jazyka pro podobu konkrétní kultury.
V neposlední řadě uvede Prague Science Film Fest také Pravidla Serengeti. Komplexní dokument představuje téma ekosystémů a důležitosti jednotlivých článků v nich. Funkcionalismus tvrdí, že každá jednotlivost v systému má svou funkci, jinak by neexistovala. Dokument Nicolase Browna se soustředí na profesora Boba Paina, který se konkrétně soustředí na roli různých typů živočichů v přírodě. A zjišťuje, že také zdánlivě bezvýznamné druhy mohou být pro ekosystém naprosto nepostradatelné.
Černé díry, sledovací systémy, prospěšné účinky marihuany i metrický systém. Ať už v nesoutěžním filmovém výběru PSFF sáhnete kamkoliv, nespálíte se. Jde o skutečné vrcholy populárně-vědeckého filmu posledních dvou let. Tak si je nenechte ujít!
Autor: Tomáš Poštulka
