První představené části soutěžního programu Prague Science Film Festu, který v druhé polovině října prozáří Prahu, dominovaly vizuálně podmanivé wild life dokumenty. Druhá část je tematicky rozmanitější a dodává celému programu na pestrosti, protože vnáší do subžánru populárně-vědeckého dokumentu celou řadu rozmanitých podnětů k diskuzi. A ukazuje šíři, kterou popularizace vědy ve filmovém médiu může přinášet.
Jedním z nejdiskutovanějších problémů současného vědeckého diskurzu je bezesporu ambice interdisciplinarity. Spojení více vědních oborů při snaze o nalezení řešení určitého problému může být tím nejproduktivnějším nástrojem k posunutí lidstva dál. Hrdým reprezentantem daného tématu je informacemi a vědeckými kapacitami nadupaný dokument Jak vyřešit budoucnost. Sledujeme v něm skupinu vědců z nejrůznějších oborů, kteří se v Santa Fe Institute během několika dní snaží najít řešení nejpalčivějších lidských problémů. Je vyloženě radostné sledovat konstruktivní dialog, který má za cíl vyřešit například klimatickou krizi, rostoucí moc sociálních sítí nebo nestabilitu demokracie. Je osvěžující vidět film, který problémy pouze neartikuluje, ale snaží se dopracovat k jejich řešení.
Vskutku ultimátní ódu na multidisciplinární zkoumání představuje také film Divokou Patagonií. Čtyřicet vědců se v něm snaží přijít na kloub záhadám, které nabízí chilský ostrov Madre de Dios. A najdete zde nejrůznější odborníky – antropology, zoology, geology a mnohé další. Z mnoha různých úhlů pohledu nahlíží své téma také snímek Lepek: veřejný nepřítel číslo 1?. Klade si otázku, proč v posledních letech přibývá tolik lidí s intolerancí na lepek, když jde o natolik historicky přirozenou součást našich jídelníčků. Prostor přitom věnuje nejen vědcům, ale také farmářům nebo výživovým specialistům.
Palčivým tématem, které samozřejmě nelze opomenout, je volání naší planety o pomoc. Problémů, kterým Země čelí, je spousta, což ostatně vyplývá i z nabídky dokumentů. Jeden z nich je nazvaný naprosto příznačně právě Země volá o pomoc. Období antropocénu, kdy lidská činnost představuje dominantní hybnou sílu přírodních procesů, bylo představeno již mnohokrát, zde ji skrze vábivý voice-over artikuluje herec Richard Gere. Zkuste jej následovat. Do mnoha směrů se v rámci tématu klimatické krize rozpíná dokument Na tenkém ledě. V širším evropském kontextu oceňovaný snímek pozoruje změny klimatu v arktických oblastech Sibiře, což mu dodává silnou vizualitu i naléhavost.
Další dva dokumenty se odvrací od globálního oteplování k tématu vymírání druhů a mizení kultur. Nevídaně komplexní dokumentární velkofilm V pasti sleduje, jakým způsobem lidská činnost přispívá k vymírání jednoho z nejimpozantnějších živočišných druhů na naší planetě – velryb. Druhý český zástupce v soutěžním výběru jménem Ještě než zmizí se naopak zaměřuje na nepřímou exterminaci domorodých kmenů v Ekvádoru. Těžařské společnosti těmto kmenům berou jejich přirozené prostředí, což vede ke společenské anomii a vykořenění domorodců, kteří v absenci svých zvyklostí chátrají a mizí.
Na závěr je třeba zmínit dvojici snímků, které jdou trochu filozofičtějším, esejistickým směrem. Dokument Za přílivu mořem pokladů má ekologické téma – sleduje sběrače odpadu, který vyplavuje moře. Od něj se ale odráží do obecnější roviny, ve které se zamýšlí nad tím, co nasbírané „poklady“ vypovídají o současné společnosti. Autonomní artefakty pak skrze vyjádření mnoha odborníků a tematizaci současné doby, kdy AI a soužití se stroji není sci-fi, ale realita, ponoukají diváky k vlastnímu zamyšlení se nad tím, co pro ně stroje v jejich životě znamenají.
Co film, to populárně-vědecký unikát s tématem, které po zhlédnutí pudí k další diskuzi i vlastní rešerši a iniciativě. Jste vítáni se k našim disputacím 18. až 22. října přidat!
Autor: Tomáš Poštulka
